Okrašlovací spolek v Potštejně, o.s.

Nadcházející události:

 

O okrašlovacím spolku:

Pokud se chcete stát spolupřispivatelem těchto stránek (přidávat události, články, fotografie) a ještě nejste registrovaným uživatelem, kontaktujte některého z administrátorů těchto stránek. Pokud jste již registrovaným uživatelem, přihlašte se kliknutím na odkaz v pravém sloupci.

Historie spolku

Okrašlovací spolek v Potštejně, o.s. byl založen 20. 9. 2010

Historie okrašlovacích spolků

Okrašlovací spolek v Potštejně 1882 až 1950


Ve stanovách našeho spolku založeného v roce 2010 je zakotvena vize navázat za činnost předchozího okrašlovacího spolku, který v Potštejně působil nepřetržitě v letech 1882 až 1950, tedy celkem 68 let. Chceme-li navázat na činnost tohoto spolku, je třeba v prvé řadě seznámit se s jeho historií. S tím, jaké cesty vedly k úspěchům, kterých dosáhl, ale i jak řešil různá úskalí a neúspěchy. Tyto poznatky mohou být neocenitelnou inspirací pro naše nynější snažení. Protože Okrašlovací spolek v Potštejně se postupně stal jednou z nejagilnějších místní korporací, která se významně zasloužila o celkový rozkvět Potštejna, je určitě dnes v činnosti nového okrašlovacího spolku na co navázat.


Založení Okrašlovacího spolku v Potštýně inicioval potštejnský rodák Jan Urban Jarník, v té době již doktor filosofie a profesor pražské univerzity. Jeho záměrem bylo využít krásného přírodního prostředí Potštejna a přeměnit jej ze zapadlé podhorské vísky v letní zátiší, které bude navštěvovat co nejvíce letních hostí. Ti měli přispět ke zvýšení hmotné i kulturní úrovně jeho rodné obce a jejích obyvatel. Dnešníma očima šlo o rozvojovou strategii založenou na cestovním ruchu. Tuto strategii Jarník vtiskl místnímu okrašlovacímu spolku, jehož se stal hlavní protagonistou. Po 34 let Jarník předsedal spolku, řídil jeho činnost a podstatným způsobem ovlivňoval jak jeho rozvoj, tak dění v Potštejně. I když měl mezi svými spolurodáky mnoho oponentů, podařilo se mu na svou stranu řadu dalších, s jejichž pomocí postupně realizoval svou vizi.


V prvních desetiletích se spolek soustředil na zkvalitnění místní infrastruktury, zejména vylepšování místních komunikací a zřizování vycházkových pěšin v blízkém okolí, zejména na úbočí Hradního kopce a Kaprati. K tomu postupně přistupovala úprava veřejných prostranství v obci, vysazování zeleně, zprostředkování nájmu letních bytů a organizace kulturního života. Jarník přivedl do Potštejna řadu svých kolegů a známých, a tak se opravdu během prvního desetiletí činnosti spolku stalo z Potštejna vyhledávané letovisko. Okrašlovací spolek vždy jednal v souladu a s podporou obecního výboru (zastupitelstva), správy velkostatku (který vlastnili baroni, později hrabata Dobřenští) a místní občanské záložny; tyto instituce měli později stálé zastoupení ve výboru spolku.


Návštěvníci Potštejna však vyžadovali stále vyšší úroveň poskytovaných služeb. Proto se spolek v druhé polovině 90. let pustil do poměrně náročných investičních akcí. Na mlýnském náhonu byly vybudovány říční lázně, v přilehlém lázeňském domku byly zřízeny teplé vanové lázně a čítárna s kulečníkem, součástí lázeňského areálu se stal i kuželník. Pod lipami vyrostl tzv. jubilejní pavilon, který sloužil jako letní scéna, kde se odehrávaly společenské a kulturní akce, poblíž byly zřízeny tenisové kurty. Významná byla i publikační činnost spolku, zejména vydání almanachu Potštýn a Jarníkova průvodce zátiším potštýnským a okolím. V době před první světovou válkou trávilo v Potštejně ročně „na letním bytě“ až 600 letních hostí (pobyty trvaly od několika týdnů až po 4 měsíce).


I v dalších letech okrašlovací spolek dále spravoval a rozvíjel to, co již dříve upravil. Pokračovala výstavba budov umožňujících pohodlnější ubytování hostí, rozšiřovaly se ubytovací a stravovací kapacity místních hotelů a restaurací.


Koncem 20. let byly přestavěny, resp. rozšířeny říční lázně. Ve 40. letech byl zpracován projekt zásadní přestavby a modernizace lázní, který již začal být realizován. Tomu však zabránily politické změny po únoru 1948. Protože spolková činnost, kromě společenských organizací sdružených v tzv. národní frontě, přestala být žádoucí, i činnost potštejnského okrašlovacího spolku byla postupně utlumována a přebírána (včetně majetku spolku) jinými organizacemi (zejm. Sokol), až v průběhu roku 1950 byla ukončena úplně.


Ve sborníku, který začneme vydávat v letošním roce, zveřejníme mimo jiné příspěvky o vzniku a činnosti Okrašlovacího spolku v Potštýně v období let 1882 až 1916 a o Janu Urbanu Jarníkovi a několika dalších významných osobnostech spojených s tímto spolkem.